Jak roste strom
Stromy jsou nedílnou součásti životního prostředí v krajině i uvnitř obce. Svoji existenci na ně vážou mnohé rostlinné a živočišné druhy organismů. V kulturní krajině byly vysazovány stromy záměrně, například jako větrolamy nebo body vyznačující hranice pozemku. Stromy mají značný význam pro ovlivňování místního podnebí. Odparem vody listím zvyšuji vlhkost vzduchu. Povrchem listů zachycují nadměrný prach. Ochranné pásy zeleně mohou výrazně snižovat hladinu nepříznivého hluku.
Růst stromu začíná v našich zeměpisných šířkách na jaře a trvá do pozdního podzimu.
Začíná vyrašením koncových pupenů kmene, větví a větévek. V pupenech se nachází růstové orgány, ve kterých se buňky nepřetržitě dělí a přitom se protahují. Zároveň s tím kmen a větve sílí – rostou do šířky. K tomu dochází pouze v tzv. kambiu. Kambium je tenká buněčná vrstva, ve které dochází k dělení živých buněk. Můžeme si jej představit jako tenký kroužek, ze kterého se nové buňky oddělují směrem dovnitř kmene i ven. Z nových buněk, oddělovaných směrem dovnitř, se stává dřevo. Z buněk oddělovaných vně se stává lýko. Buňky, které se octnou úplně na povrchu, tvoří „kůži“ stromu – kůru (borku). Chrání vnitřní části těla stromu tak, jako kůže chrání vnitřní orgány v těle živočichů.
Letokruhy jsou vrstvičky, které pozorujeme na příčném řezu stromů. Jeden kalendářní rok se nám projeví dvojicí vrstev. Světlejší, která vzniká na jaře, kdy strom rychle roste a hmota dřeva je více pórovitá. A následně tmavší vrstvou, která přirůstá v letním období. Její šířka je menší a dřevo je hustší.
Většina stromů je schopna se dožít několika set let. V českých zemích je nejvíce dlouhověkým druhem tis červený, který se může dožít až 1000 let. Naopak krátkověké jsou některé druhy pionýrských dřevin, například bříza bělokorá se málokdy dožije více jak 70 let.
Českými rekordmany jsou lípy. Mezi ně patří i tatobitská lípa s obvodem kmene 940 cm a odhadovaným stářím 800 let.
Nejvyšším českým stromem je 64 metrů vysoká douglaska tisolistá, která roste v sousední obci Vlastiboř na Jablonecku (měřeno 22. 10. 2014). Roční přírůstek je 25 - 30 cm.